4.6. jsme se se třídou vydali na exkurzi do Armádního muzea na Žižkově a rozhodně to nebyl jen tak obyčejný výlet – šlo o cestu napříč českými (a československými) dějinami, která byla nabitá zajímavostmi, emocemi i možností zažít historii trochu jinak
Procházka dějinami naší země
Expozice byla rozdělena do několika časových období. Začínali jsme obdobím před rokem 1914, které se věnovalo hlavně válečným konfliktům a bitvám na našem území už od raného středověku. Viděli jsme, jak vypadala zbroj, výzbroj i každodenní život vojáků v dané době. Ať už šlo o rytíře nebo pěšáky, všechno působilo jak z historického filmu – jenže to byla realita.
Pak jsme se přesunuli do 1. světové války, kde byl důraz opět kladen hlavně na český pohled. Jedním z nejzajímavějších momentů bylo to, že jsme si mohli "vyzkoušet" být v zákopech – temných, úzkých a nepříjemných, což nám hodně přiblížilo, jak náročný život vojáků tehdy byl.
Následovalo meziválečné období, tedy éra první republiky, kdy byl prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk. Tahle část působila víc klidně a kulturně – připomněla nám, jak moc jsme se v té době snažili budovat silný a moderní stát.
A nakonec jsme se dostali k období 2. světové války – bez debat nejsilnější a nejtemnější část celé výstavy. Expozice se věnovala jak nacistické okupaci, tak i holocaustu a odboji. Bylo to smutné, intenzivní a hodně důležité. Zvlášť silné bylo vidět, jak hluboce to všechno zasáhlo právě naši zemi a její obyvatele.
Celkově to byla výstava, která nám ukázala nejen fakta a události, ale i lidské osudy a to, jak moc jsme si jako národ prošli. Doporučila bych návštěvu komukoliv, kdo se chce naší historií víc propojit – i když třeba není úplně fanoušek dějepisu.
